Autorská práva a duševní vlastnictví, copyright, informační etika

Autorská práva

Vlastnictví autorských práv dává držiteli právo na používání díla. Autorské právo chrání pouze konkrétní výsledek autorovi práce. Součástí autorského práva může být i do jisté míry copyright, jelikož je dílo chráněno proti kopírování.

Ochrana autorskými právy se vztahuje na mnoho typů děl, například tyto:

  • audiovizuální díla jako televizní pořady, filmy a online videa,
  • zvukové nahrávky a hudební skladby,
  • písemná díla jako přednášky, články, knihy a hudební skladby,
  • vizuální díla jako obrazy, plakáty a reklamy,
  • videohry a počítačový software,
  • divadelní díla jako hry a muzikály.

Autorské právo je součástí duševního vlastnictví.

Duševní vlastnictví

Touto formou je chráněn výsledek lidské tvorby, zkoumání a myšlení. Chráněny by měli být do značné míry pouze originální výsledky. U nehmotných věcí je duševní vlastnictví hůře definovatelné. Například tvorba internetové stránky za pomocí programovacího jazyka.

Copyright

Copyright oproti autorskému zákonu chrání pouze dílo před zkopírováním.

Copyright navíc chrání pouze díla, která jsou registrovaná. Autorská práva chrání dílo už od jeho vzniku.

Informační etika

Informační etika se zabývá prací s informacemi z praktického hlediska, globální vývoj a vlivy, které působí na informační společnost.

Mikroetické problémy

Jde především o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi, v souvislosti s vlastním informačním chováním aktérů procesu. Jsou spojené s chováním jedinců, lépe řečeno uživatelů počítačů, internetu a celkově kyber světa. V roce 1984 American Society for Informacion Science identifikovala tyto problémy konkrétněji.

Jde například o:

  • stahování
  • soukromí (úmyslné či nechtěné zveřejnění dat)
  • copyright (duševní vlastnictví, sdílení software atp.
  • dodržování autorských práv
  • porušování citačních zásad
  • obchodování s osobními údaji
  • ochrana obchodního tajemství

Makroetické problémy

Souvisejí s dopady informačních technologií na společnost. Jde o morální posuzování norem, praktik, institucí a zákonů, které jsou budovány na bázi mikroetiky.

Konkrétně se jedná například o:

  • spojení informační technologie a moci
  • cyberspace a zájem o dění v reálném světě
  • digitální rozdělení společnosti
  • informační technologie ve výuce

Od Filip Škeřík

https://skerik.me